Rock Machine Blizzard: Jak se jezdí na českém trailovém celopéru
Druhým rokem jezdím na kole Rock Machine Blizzard, a tak jsem se rozhodl tyto zkušenosti zhodnotit. Blizzardy jsou totiž kola celkem poptávaná, protože nabízejí zajímavý poměr ceny a výbavy. Jenomže jen podle výbavy se kolo hodnotit nemůže, a tak se podíváme, co je Blizzard vlastně zač.
Možná to stále někoho překvapí, ale Rock Machine je česká značka. Kola vyvážejí i do světa, proto ten ryze anglický název a americká doména „.us“, ale vývoj probíhá u nás a montáž v Kopřivnici. Rámy si nechávají vyrábět na Taiwanu, jako většina světových značek (čest výjimkám jako je třeba RB), nicméně na základě vlastních konstrukčních návrhů. A právě i to bylo pro mě lákadlo, proč jsem po šesti letech ježdění na osvědčených amerických kolech Specialized přešel na český Rock Machine. Byl jsem zvědavý, jak se tahle kola povedla.
Český značek vyrábějící horská kola je samozřejmě víc, ale Rock Machine mě zaujal tím, že se podobně jako já začal specializovat na hravou jízdu po trailech. A model Blizzard, to je trailbike, jak když vyšije. Loni jsem jezdil na modelu se 140mm zdvihy a koly kategorie 27,5+, letos už jsem to povýšil na model Blizzard 50-27 se zdvihy 170/160 mm a klasickými 27,5″ ráfky. Takto je kolo ideálně připraveno i na náročnější terén.
Rám jako robustní základ
Rám nabízí hlavu skloněnou v úhlu 65° a zadní stavbu krátkou jen 425 mm. Když k tomu přičteme poměr rozměrů stack/reach je to celkově hravé a obratné kolo, přitom ve sjezdech dostatečně stabilní i ve vyšších rychlostech. Kompromis mezi stabilitou a obratností je zde opravdu skvěle vyvážený. Ačkoli to design rámu celkem dobře maskuje, rám je mírně natažený vstříc moderním trendům. Ale nějak se to nepřehání, aby kolo zůstalo dobře ovladatelné i v technických pasážích při pomalejších rychlostech.
Zadní stavba je řešena pevným trojúhelníkem, který je zavěšen na čtveřici čepů u sedlové trubky. Je to tedy principiálně něco podobného jako systémy DW-link (Pivot, Ibis) nebo Maestro (Giant), které mají dobré reference. A také u Rock Machinu se odpružení zadní stavby povedlo. Ono pochopitelně velmi záleží na tom, s jak kvalitním tlumičem spolupracuje, ale zkusil jsem výchozí vzduchové tlumiče a také pružinový, a k práci zadní stavby nemám co vytknout. Příkladně reaguje na nerovnosti, přičemž pohupování či zanořování je úspěšně eliminováno.
Rám je stavěný na robustnost a tuhost, ale kritické oko může mít výhrady k některým detailům z hlediska designu. Nejvíce dráždí nesymetrická vertikální vzpěra zadní stavby, která má sice svou jasnou výstužnou funkci, ale působí jako rušivý element navíc. Hlavním nedostatkem ve světle konkurence je ovšem absence karbonové verze rámu, dělá se zatím výhradně z hliníku.
Výbava na úrovni
Výchozí cena kola byla 59 990 Kč, za což člověk dostal celkem odpovídající a vyváženou výbavu. Odpružení zajišťuje osvědčená vidlice Rock Shox Yari RC a tlumič Rock Shox Deluxe RT DebonAir. Řazení obstarává dvanáctirychlostí sada NX Eagle s jednopřevodníkem (32 zubů) a ráfky jsou od WTB řady ST s šířkou 29 mm. Představec s řidítky dodal Race Face, teleskopická sedlovka se 150mm zdvihu je od OneUp. Tyto prvky výbavy se osvědčily, vše celou sezonu pracovalo spolehlivě.
Na výměnu šly ale pláště. Ačkoli mají původně osazené WTB Vigilante bezvadný vzorek, na kole jsou ve verzi Comp určené výhradně na provoz s dušemi. K charakteru kola se ale více hodí nasadit bezdušové, a tak jsem zvolil jiné. Uzpůsobil jsem si také gripy, jinak ale na kole nebylo nutné nic hned měnit.
Největší neznámou pro mě byly brzdy Tektro HD-M745. Ačkoli se nejedná o „áčkového“ výrobce, je to jeho nejvyšší model brzd na horská kola, který je osazen čtyřmi pístky ve třmenu a používá stejný tvar desek jako Shimano Saint. Už v základu celkem příjemně překvapily, a když jsem je vylepšil o brzdové destičky Galfer určené právě pro Sainty a lepší kotouče, brzdný účinek se dostal už téměř k ideálu.
Univerzální celopéro
Během dvou sezon mě Blizzardy po stránce spolehlivosti nijak nezradily, ale pár drobností jsem řešil. Například častější očistu ložiska v hlavovém složení, které není v zapouzdřeném celku a tudíž náchylnější na vnik nečistot. Ty se také občas dostaly do úchytu oka tlumiče k vahadlu a v obou případech to znamenalo nemilý akustický projev. Ovšem náprava je triviální a rychlá, vyřešeno za pár minut v domácích podmínkách. Žádné vážnější problémy mě nepotkaly, zadní stavba je bez vůlí a také například řazení funguje bez problémů.
Blizzardů jsem vyzkoušel více, kromě svých zmiňovaných modelů na 27,5″ kolech jsem se projel i na 29″ verzích XCM (nižší zdvihy, strmější hlava, rychlejší kolo ve stylu XC) a TRL (zdvihy 140, určeno na traily) a dokonce i na verzi s elektrickým pohonem. Je obdivuhodné, jak je řešení rámu univerzální, všechna kola přitom nabídla příjemnou jízdu předurčeného charakteru. Mě ale Blizzard nejvíce baví na menších kolech a s vyššími zdvihy – kolo je to hravé a nelekne se ani jízdy v bikeparku, přitom s ním nejsou žádné velké trápení ani výjezdy.
