Cyklotrenažér vs. realita: Jak autentický je zážitek, když jezdíte na kole doma?

Cyklistika je mým primárním zájmem a na kolo sedám celý rok, tedy i v zimě. A ačkoli jezdím klidně i ve sněhu, v zimě jezdím přece jen o něco méně kvůli počasí a brzkému stmívání. A tak stále koketuju s myšlenkou pořídit si domů cyklotrenažér. Už loni jsem využil možnosti a cyklotrenažér Tacx Neo 2T jsem si půjčil, ale nakonec jsem s ním otestoval různé aplikace, chvíli na něm jezdil, ale nekoupil si ho na trvalé ježdění. Víc mě to táhlo ven jezdit na kole v reálných podmínkách. Jenže rok se s rokem sešel a dostal jsem chuť cyklotrenažér vyzkoušet zase, abych právě blíže prozkoumal, jak moc věrně dokáže simulovat dříve zajeté reálné výlety.

V tomto videu vám na jednom příkladu ukážu, jaké jsou v jízdách venku a uvnitř rozdíly:

Ale pokud raději čtete, tak bude následovat krátké shrnutí formou textu.

Virtuálně ve stopách reálného výletu

K testování mám k dispozici trenažér Tacx Neo 2T, který patří mezi nejpokročilejší na trhu. Podrobnosti o něm už jsem shrnoval ve starším článku, ale ve stručnosti: má brzdný výkon až 2,2 kW. dokáže simulovat stoupání až 25% a maximum točivého momentu je 85 Nm. Zároveň patří mezi nejtišší a díky přítomnosti setrvačníku dokáže simulovat i jízdu z kopce. Nevýhodou je vyšší cena, která je aktuálně 33 tisíc korun, ale bavíme se tu o špičce, existují i cenově dostupnější trenažéry.

Cyklotrenažéry se dnes využívají především v kombinaci s aplikacemi jako je Zwift, Rouvy nebo Tacx, a populární jsou především mezi silničními cyklisty, kteří tak mezi sebou mohou virtuálně závodit. Jak fungují už jsem zkoušel dříve, ale tentokrát jsem se zaměřil na srovnání virtuální vyjížďky s tou opravdovou. K tomu člověk ani nepotřebuje propojovat cyklotrenažér s počítačem nebo telefonem, stačí chytřejší cyklopočítač. Já k tomu využil Garmin Edge 830 Pro.

Nejprve jsem s cyklopočítačem zajel běžnou vyjížďku venku a následně jsem se vydal virtuálně po stopách tohoto záznamu.

Do kopce stejná dřina

Z měření vyplynulo, že simulace poskytne přibližně stejný tréninkový efekt jako reálná vyjížďka. Zejména kopce trenažér dokáže zprostředkovat opravdu věrně a je to dřina. Dávkování výkonu a rozložení sil se tak dá dobře natrénovat i doma, abyste pak v reálu na kopci mohli zajet lepší čas. Vynaložená energie i průběh sklonu kopce zkrátka dobře odpovídají realitě.

Horší je to ve sjezdech. Ačkoli mám k dispozici pokročilý trenažér se simulací jízdy z kopce, logicky nemůže fungovat úplně stejně jako v reálném sjezdu – tam totiž dochází k samovolnému rozjíždění až do vyšších rychlostí a jezdec je nucen přibržďovat. Trenažér ale žádnou brzdu nemá, a tak i když se z kopce setrvačník s elektrickou výpomocí roztočí, začne postupně zpomalovat. A tak i v prudkém sjezdu je nutné pro udržení rychlosti stále šlapat, byť jen naprázdno.

Měření mi kromě toho ovlivnila ještě jedna věc, a to jsou anomálie v GPS záznamu reálné trasy. Dospěl jsem k závěru, že vlivem drobných nepřeností v GPX záznamu způsobených lesem či vysokými kopci a neideálním výhledem na satelity, dochází k drobným výkyvům nadmořské výšky v záznamu. Při uložení do služby Garmin Connect sice dojde ke korekci a vyhlazení záznamu, ovšem při načtení do trenažéru se jede podle surových dat. To pak způsobilo občasné krátké výjezdy i v místech, kde měl být už jen vytrvalý sjezd.

Hlavně si najít motivaci

Trenažér tedy celkem věrně simuluje dřinu, kterou zažívá cyklista v kopcích a na trénink je to ideální nástroj. Sám jsem ale trochu bojoval s motivací a i při opakovaných testech jsem se vždy venku dokázal vybičovat k trochu větším výkonům než doma. Průměrný srdeční tep i jeho špičkové maximum mám venku zkrátka vždy o něco větší, stejně tak výsledný tréninkový efekt. Ale je to tím, že v domácích podmínkách při šlapání na místě hlava funguje prostě jinak. K motivaci dobře poslouží zmiňované aplikace jako Zwift nebo Rouvy a pokud chcete co nejefektivněji trénovat, asi je ve finále lepší používat je, než znovu objíždět své výlety z léta.