Tacx NEO 2T: Jak obstojí pokročilý cyklotrenažér v praxi

Obzvlášť přes zimu roste poptávka po cyklistických trenažérech. Jsou řešením, jak pohodlně trénovat, i když venku nepřeje počasí a brzy se stmívá. Také jsem o cyklotrenažeru uvažoval, abych si přes zimu kondici nejen udržel, ale třeba i zlepšil. A tak jsem rád využil příležitosti si na pár týdnů půjčit Tacx NEO 2T, jeden z nejpokročilejších trenažerů současnosti, a snažil jsem se zjistit, jestli cyklotrenažér vůbec využiju.

Tacx NEO 2T není levná záležitost, stojí 36 tisíc korun, ale obecné poznatky o cyklotrenažeru samozřejmě platí i na cenově dostupnější modely. Je ale fakt, že ty nebudou tak výkonné a tiché. A to jsou dvě vlastnosti, které po trenažéru obvykle chcete co nejlepší.

Hlavně ať je výkonný a potichu

Do cyklotrenažeru se zapasuje vaše stávající kolo, což má zásadní výhodu oproti nějakým běžným rotopedům – nemusíte si zvykat na jinou geometrii a šlapete na tom, na čem jste zvyklí v reálu. Jen je vždy potřeba sundat zadní kolo a místo něj přijde trenažér. V případě NEO 2T dostanete v balení několik adaptérů na různé standardizované zadní osy a méně obvyklé rozměry jsou případně k dokoupení (130, 135, 142, 148 mm). Na ose je pak klasický ořech Shimano/Sram, na který byste si měli nasadit kazetu ze svého kola, abyste měli převody, na které jste zvyklí. Pochopitelně je ale vhodnější si stejnou kazetu dokoupit, pokud s kolem chcete jezdit střídavě i venku. Neustálé přehazování by bylo dost obtěžující. Adaptér na ořechy Campagnolo nebo Sram XD/XD-R je pak případně k dokoupení.

Instalace je celkem jednoduchá. Samotný trenažér má skládací konstrukci, takže ve složeném stavu moc místa nezabere, ale jakmile se do stran rozkročí jeho podstavy, zajistí dostatečně stabilní pozici. Trochu překvapí, jak je těžký – váží 21,5 kg. Pod plastovým krytím je totiž pevná kovová konstrukce a výkonný motorgenerátor. Ten vyvine brzdný výkon až 2,2 kW a dokáže tak simulovat stoupání až 25%. Maximum točivého momentu je 85 Nm, to už zkrátka pořádně zaměstná i trénované nohy závodníka, natož hobby jezdce jako jsem já.

Tento trenažér patří mezi tzv. chytré, což znamená, že se dokáže propojit s počítačem, mobilem nebo pokročilým cyklopočítačem a navzájem si posílají data. Díky tomu mohou fungovat různé tréninkové aplikace, o kterých ještě bude řeč. Vše funguje bezdrátově přes Bluetooth a ANT+. K napájení slouží elektřina vygenerovaná při šlapání, ale k zařízení můžete připojit i dodávaný adaptér do zásuvky. Tím získáte možnost simulace jízdy z kopce, což se pak hodí v aplikacích simulujících jízdu po reálných tratích.

První jízda na cyklotrenažeru byla trochu nejistá, protože kolo není možné naklánět do stran, jak jsem zvyklý z reálné jízdy. Chce to tedy začít plynulou jízdou s kruhovým šlapáním a silově se do toho začít opírat postupně, jakmile si člověk trochu zvykne. Pak se dá bušit i plnou silou, trenažer to ustojí.

Kdo chce trénovat po večerech a nerušit přitom zbytek rodiny, bude hodně sledovat hlučnost. Ta je u Tacxu NEO 2T hodně nízká, ale pořád ne úplně tichá. Samotný trenažer tichý je, tam je mírně ševelí generátor, jenže nezanedbatelný hluk vzniká na pohonu kola, tedy mezi řetězem a pastorky. Při běžné jízdě venku si to ani neuvědomíte, ale v tichém bytě uprostřed noci se to jeví jako citelný rámus. Pokud by byla ložnice za jedněmi běžnými dveřmi, asi by to při spánku rušilo. Ale někde na druhém konci bytu nebo v jiném patře domu se jezdit dá, aniž by to ostatní obtěžovalo.

Zařízení můžete propojit s počítačem, tabletem, mobilem nebo cyklopočítačem. Pak teprve vynikne kouzlo chytrých trenažerů. Můžete pak jezdit po virtuálních trasách, soupeřit s ostatními apod. Jakmile je v cestě kopec, trenažér ho věrně nasimuluje a donutí vás vstát ze sedla. NEO 2T je pak unikátní i tím, že při jízdě z kopce můžete nohám ulevit (u běžných cyklotrenažerů musíte alespoň na prázdno šlapat pořád) a dkáže také vibracemi simulovat jízdu po kostkách či jinak nerovném povrchu (funguje to sice obdivuhodně věrohodně, ale po pár dnech jsem funkci vypnul). Propojení s počítačem i mobilem mi fungovalo bez problémů a propojení je triviální – probíhá to podobně jako třeba připojování bezdrátových sluchátek.

Nabízejí se tři alternativy aplikací a je na vás, jakou budete používat, případně si můžete vystačit s podporovaným cyklopočítačem.

Aplikace Tacx

• Cena: základní tarif zdarma, všechny funkce za 10 eur, s HD rozlišením 13 eur
• Na čem běží: Android, iOS, Windows 10, macOS
• Web: Tacx.com

Výchozí aplikace přímo od výrobce trenažéru je v základní verzi k dispozici zdarma. To obnáší tvorbu vlastních tréninků, volné ježdění s danou zátěží, analýzu dat, statistiky a možnost poměřování s přáteli. Jenže to hlavní kouzlo spočívá ve virtuálních projížďkách na reálných tratích formou videozáznamu, nebo projíždění po virtuální mapě na základě GPS záznamů. Tyto funkce už jsou ale zpoplatněny 9,99 eury měsíčně (cca 262 Kč) a pokud si chcete užít obraz v plném rozlišení 1080p, tak se připlácí ještě čtyři eura navíc (tj. cca 367 Kč měsíčně). Při roční platbě jsou vám dva měsíce odpuštěny. Kromě virtuálních projížděk se tím zpřístupní i tréninkové plány a knihovna již vytvořených jednotlivých tréninků.

Virtuální projížďky mě zprvu bavili. Video se odvíjí tak rychle, jak jedete, a postupně tak můžete poznávat známé výšlapy z cyklistických destinací. Docela rychle to ale omrzí. A tak bych roční předplatné doporučil jen v případě, že byste se naplno pustili do nějakých tréninkových plánů.

Rouvy

• Cena: 325 Kč měsíčně, 14 dní na zkoušku zdarma
• Na čem běží: Android, iOS, Windows 10, macOS, Apple TV
• Web: Rouvy.com

Rouvy funguje v jádru podobně jako aplikace Tacx, ale je promakanější. Ať už po grafické stránce, protože do reálných videozáznamů z trasy přidává virtuální avatary jezdců, tak po té motivační – jsou hromady virtuálních závodů a na trati se můžete potkávat  a poměřovat s ostatními. K dispozici jsou i slavné etapy známých cyklistických závodů.

Aplikace vypadá i funguje skvěle, ale už se nevyhnete platbě. Zdarma je zde jen 14 dní na zkoušku, poté už se platí 325 Kč měsíčně. Je fajn, že na jendom účtu mohou být registrováni dva jezdci v rámci rodiny, když třeba jezdí i partner/ka.

Zwift

• Cena: 15 eur měsíčně, sedm dní na zkoušku zdarma
• Na čem běží: Android, iOS, Windows 10, macOS, Apple TV
• Web: Zwift.com

Aplikace Zwift připomíná počítačovou hru. A to jak svou grafikou, tak i zapojením jezdců. Je tady kladený důraz na soupeření, komunitní ježdění a závody. Na obrazovce se rovněž pouští pohled na virtuální jízdu, ale už se jedná o renderovanou grafiku a na trati se pohybují avatary ostatních jezdců. K dispozici jsou věrně zachycené tratě z některých reálných destinací, ale nejpestřejší svezení nabízí virtuální ostrov prošpikovaný silnicemi. Vyberete si trať, způsob tréninku, přítelé a jedete…

Také tady už se platbě nevyhnete, konkrétně to stojí 15 eur (390 Kč) měsíčně. Chce to už tedy pořádnou motivaci, ať už kvůli zapojení s přáteli nebo tréninkovému plánu.

Cyklopočítač Garmin

Pokud vlastníte některý z pokročilých cyklopočítačů řady Edge od Garminu, vystačíte si i s ním. Sám používám Garmin Edge 830. Dokáže se s cyklotrenažérem bezdrátově spojit a následně si můžete projíždět své uložené trasy z reálných vyjížděk. Na displeji můžete sledovat mapu, výškový profil a údaje o jízdě, můžete také virtuálně soupeřit se svým nejlepším časem. Můžete si také vytvořit tréninky a trenažér plně využít i bez počítače nebo mobilu. Jen to tedy není tak vizuálně atraktivní a chybět vám mohou virtuální závody a kamarádi.

A jak jsem tedy nakonec skončil já? Nadchlo mě, jak vše funguje po technické stránce. Trenažér funguje plynule a přirozeně, aplikace jsou atraktivním zpestřením. Bezesporu je to skvělé řešení pro všechny, kdo chtějí závodit a pořádně trénovat. U sebe jsem ale po třech týdnech na trenažéru dospěl k závěru, že mě na cyklistce nejvíc baví ten reálný pohyb, a to nejlépe v terénu. Závodní ambice už nemám, ježdění po silnici nevyhledávám, a tak mě to na trenažéru postupně přestávalo bavit, až jsem se přistihl, že jdu raději do zimy, mlhy, šera a bláta na reálné kolo. Sám jsem tedy dospěl k závěru, že cyklotrenažér nepotřebuju, ale každý máme jiné motivace a důvody, proč na kole jezdíme.