Bikepark Innsbruck Muttereralm: Alpské svezení s aurou Crankworx

U rakouského Innsbrucku je bikepark s názvem Muttereralm. Ten název vám možná nic neřekne, ale přesto už jste mnozí část tohoto bikeparku viděli, pokud jste někdy koukali na závody Crankworx ve slopestylu. Právě tady borci předvádí dvojitá salta a nejbláznivější triky na kolech. Vy si tady můžete zajezdit na pěkných alpských trailech, například cestou do větších tyrolských bikeparků.

Do Innsbrucku je to z Prahy necelých šest hodin, z Brna tři čtvrtě hodinky dál. Není to blízko. A rovnou prozradím, že jet takovou dálku jen kvůli bikeparku Muttereralm přímo v Innsbrucku nemá asi smysl. Jenže Innsbruck je vstupní branou do Tyrolska, kde najdeme poklady jako je bikepark Serfaus-Fiss-Ladis, rozsáhlou enduro lokalitu 3-Länder Enduro Trails nebo bikepark Sölden. Ještě o kousek dál je pak Livigno, zkrátka spousta větších cílů. Do těch se zpravidla jezdí více než sedm hodin, a tak když vyrazíte brzy ráno, odpoledne se můžete zajezdit v Innsbrucku a cestu si tak pěkně zpestřit. Tu hodinu či dvě do cílové destinace už pak k večeru dojedete. A přesně tak jsem to udělal i já.

Nebaví vás číst? Koukněte na video:

Jen dvě stopy, ale dlouhé

Z Innsbrucku je to k bikeparku kousek, dalo by se říct, že je na předměstí. V zimě se jedná o lyžařské středisko, v létě na kopec míří bikeři a pěší turisté. Všechny je tam vyveze kabinková lanovka. Dolu se táhnou dva hlavní traily, jeden lehčí flowtrail značený modrou barvu a pak ještě náročnější alternativa.

Modrý trail The Chainless One napovídá, že se jedná o „pumpovací“ flowtrail. Bez šlápnutí asi sjet půjde, ale byly na něm místa, kdy flow trochu ztrácelo dech a raději jsem do pedálů zabral. Je to 7,6 km dlouhý trail s klopenkami, boulemi a občasnými menšími skoky, které lze ale přejet.

Červená trail The First One je drsnější alternativou. Povrch není vyhlazený, promlouvají do něj kořeny a kameny, trail je techničtější. Sklon ale není nijak strmý a s opatrností si s trailem poradí i méně zkušení jezdci. Žádné velké záludnosti nebo skoky zde nečíhají. Trail však končí v půlce kopce a pak si musíte vybrat, zda zbytek sjet po modrém, nebo po ještě drsnějším trailu.

Černý trail The Straight One navazuje na červený a přidává na strmosti i množství kořenů. Tohle už je náročná trať, na které se konají i závody ve sjezdu. Už jsem ale pár sjezdových tratí sjel a tahle mezi nejnáročnější nepatří, užije si na ni zkrátka i zapálený endurista, aniž by musel mít obavu o svůj život.

Na konci pak čeká zpestření v podobě duální trati, kde můžete změřit síly s kámošem. A to je všechno.

Nenašel jsem Jump Line!

Tedy ne tak docela. Na kopci je někde odbočka na nově vybudovanou Jump Line. Zpětně si vyčítám, že jsem mapku bikeparku neprostudoval podrobněji a spoléhal na aplikaci Trailforks, ve které zaznamená není. Je to sice jen asi 400 m, ale modrý trail si tak můžete obohatit o pár větších skoků. Rozhodně to chce ale velkou pozornost – protože ačkoli jsem modrý trail projel minimálně třikrát, odbočky na Jumpline jsem si nevšiml. Až zpětně podle cizích videí na YouTube jsem si uvědomil, kde odbočka je.

Při troše štěstí se otevírá možnost zajezdit si ještě na druhé straně kopce, odkud vede druhá lanovka. V době mé návštěvy byla tato část bikeparku zavřená a není to až tak výjimečné. Tato část se z důvodu zvýšené ochrany přírody otevírá až později v sezoně a ani pak není otevřena všechny dny.

Na druhé straně kopce čekají ještě dva drsnější sjezdové traily – The Wild One a The Rough One. Strmé, rozbité, surové a i tady se závodilo ve sjezdu. Podle videí mohou být občas i trochu zarostlé z důvodu nižší intenzity provozu. Mají jen necelé 2,5 km a končí v půlce kopce, kde je střední stanice lanovky. Odtud se vyváží zpátky nahoru.

Na odpoledne ideální

Když nechytnete den s otevřenou druhou částí, rychle si osvojíte traily na hlavní straně kopce. Pár alternativních odboček jízdu zpestří, ale po celém dni už by z toho mohla být rutina. Nám bohatě stačilo odpoledne, kdy jsme stihli cca sedm jízd nahoru. Traily nás odpoledne dobře zabavily, ale dál už jsme pak pokračovali do Söldenu.

Kromě ježdění na kole se tu dá vyzkoušet jízda na tříkolce, nebo si od horní stanice lanovky vyjít pěšky k horskému jezeru. Zábavy by se dalo asi najít i více, nás ale zajímala především ta bikerská. Do té se dá zařadit i prohlídka slopestylové trati – tu velikost překážek stojí za to vidět na vlastní oči, ať pak máte u televize bližší představu o měřítku.

Ačkoli se jedná o bikepark, který je na alpské poměry menší, ceny za lanovky jsou jako jinde… Celodenní bikepass vychází v sezoně 2022 na 42 eur, čtyřhodinový na 35,5 eur. Vyplatí se proto využít programu Gopass, se kterým jsme celodenní lístek kupovali za 31,5 eur.

Oficiální web bikeparku: www.muttereralm.at