Jak se chránit na kole v terénu: Helma, chrániče, páteřák a co dál?

Už samotný pohyb na kole je trochu riskantnější než běžná chůze a riziko pádu významně vzroste, když na kole začnete řádit v terénu. Jak se na kolo vybavit, abyste eliminovali následky pádů a co používám já sám? To se právě teď dozvíte.

Na kole do lesa: Bez helmy ani šlápnutí

Přilba by měla být na kole absolutní samozřejmostí. Pokud vyrážíte do terénu, vyhněte se základním přilbám určeným na rekreační vyjížďky po cyklostezkách. Při jízdě na trailech můžete snadno dosáhnout vyšších rychlostí, a co hlavně, mechanika pádu může být všelijak zamotaná a na zemi vás může čekat ostrý kámen. Vybírejte proto robustnější přilbu s co největším pokrytím hlavy, byť bude třeba o něco těžší než subtilní silniční modely.

Pokud neradi čtete, zkuste video:

Sám používám helmu POC Kortal, kterou střídám se starším modelem Tectal. Jaký je mezi nimi rozdíl? Kortal je novější a ještě o něco robustnější, ovšem obě přilby jsou určené na trailové ježdění a při pádu v terénu dobře ochrání (už to mám i na vlastní hlavě vyzkoušeno). Výrobce nechává v nabídce oba modely a i starší Tectal stále inovuje – důvodem je fakt, že mají trochu odlišné vnitřní tvarování. Ve svém okolí vidím, že pokud někomu nesedl Tectal, tak s Kortalem už problém nemá a naopak. Sám mám asi univerzální hlavu, takže snesu obě přilby, ale Tectal mi sedí přece jen o něco lépe.

Obě přilby mají aramidový skelet zajišťující vysokou pevnost, dostatečnou vrstvu tlakového polystyrenu pro absorbci nárazů a měkčené vložky zajišťující pohodlí. Ve verzi Race mají i certifikaci MIPS, což znamená zvýšenou ochranu proti rotačním. Jsou to příklady přileb vyvinutých na zvýšenou ochranu hlavy při jízdě v terénu, podobné ale můžete najít i u jiných výrobců než je POC.

Na kole na traily: kolena a lokty na ráně

Když už v lese sjedete z lesních cest a začnete se pohybovat po úzkých pěšinkách a trailech, riziko pádu se zase o něco zvýší. A po hlavě jsou další nejohroženější částí těla kolena. Jejich zranění vás může odstavit od ježdění na několik měsíců a přitom je instinktivně vystrčíte ven, když vám to v zatáčce podjede. 

Sám jsem nejprve pořídil lehčí chrániče kolen, které se na kolena jednoduše navlékají jako nohavice, jsou poddajné, pohodlné a nejsou nijak „macaté“. Dá se v nich díky tomu pohodlně šlapat a vydržím v nich klidně celý den, v zimě pak mají výhodu, že se vejdou po bajkerské kalhoty. Tento typ chráničů používám v lokacích jako jsou Rychlebské stezky, Trutnov trails nebo jiné enduro traily či svižnější flowtraily.

Konkrétně teď používám model POC Oseus VPD. Mají hodně široké pružné pásy se silikonovými výstupky, takže jen tak nesklouznou. Nabízí i dobrou ochranu ze stran a celkově jsou docela lehké a prodyšné. Berte to ale zase jen příklad typu chrániče, který v různých podobách nabízí i jiní výrobci. Mně se nicméně POC osvědčil, že dobře sedí a dlouho vydrží.

Ze stejné sady mám i chrániče loktů, což je takový další stupeň ochrany, který se hodí pořídit. Ale pozor, ať už chránič na kolena nebo lokty, je potřeba ho předem vyzkoušet, aby seděla nejen velikost, ale i tvar. Pokud nemáte poblíž kamennou prodejnu, neváhejte využívat 14denní lhůtu na vrácení v e-shopech, protože není na kole nic otravnějšího než chránič, který tlačí, škrábe nebo sjíždí.

Na kole na tvrdší traily: chraňte si záda

Pokud začnete jezdit rychleji anebo po techničtější kamenných trailech, doporučuju zainvestovat do ochrany páteře. Když se vám kolo někde zapíchne, přeletíte přes řídítka a dopadnete zády na kámen, může to mít fatální následky. Sám proto na takové enduro vyjížďky beru batoh s integrovaným páteřákem. Těch už je na trhu hromada a vyberte si, jaký vám nejlépe sedne a který bude mít i potřebné certifikace. Já už třetím rokem používám POC Spine VPD Backpack 13, který je jedním z nejlehčích batohů s integrovaným páteřákem na trhu, váží jen 750 g.  

Když nepotřebuju nic převážet a navíc roste riziko pádu, typicky v bikeparku nebo na enduro trailech se shuttlováním, beru si pod dres páteřák ve formě vesty. Ten má tu výhodu, že na těle drží jak přilepený a kromě zad má i ochranu hrudníku a ramen. Opět se dá vybírat z řady výrobců a je to věc, kterou si musíte zkusit. Já jsem i v tomto věrný POCu a jejich VPD Air Tee+ mi sedí skvěle. Nevýhodou ovšem je, že i když je to defacto jen tričko ze síťoviny a i ochranné panely jsou perforované, aby odváděly teplo, v létě se s takovou ochranou dá jezdit jen z kopce dolů. Pokud byste měli šlapat kopce i nahoru, tak se v teplejším letním dni uvaříte.  

Na kole do bikeparků: zvyšte kalibr

Na tratích v bikeparku už se zpravidla dosahuje vyšších rychlostí a nahoru se přitom vyváží lanovkou. Oba tyto faktory nahrávají tomu, aby se na ochranné výbavě nijak nešetřilo. Chrániče kolen (i loktů) mohou být robustnější, klidně vybavené i tvrdším materiálem na povrchu, který dokáže absorbovat i větší rány. Pokrytí končetin také může být o něco větší a zejména doporučuju protáhnout ochranu kolen až na úroveň holení. Chcete-li konkrétní tip, sám v bikeparcích na kolenou vozím chrániče POC VPD 2.0 Long právě v prodloužené verzi na holeně. Jsou to už robustnější chrániče s dotahováním na suché zipy.

Loňskou sezonu jsem vyzkoušel sadu chráničů 100% Fortis, které jsou vybaveny vnějšími nárazovými panely a k tomu ještě měkčenou ochrannou po stranách. Chrániče jsou to zajímavé především tím, že si můžete nasadit kolena, aniž byste museli sundávat boty. Veškeré úchytné pásy jsou na suché zipy a nohy není potřeba chráničem provlékat. To je praktické. Jsou však méně pohodlné na šlapání a bral jsem je proto čistě jen do bikeparků. Výhodu mají třeba i v nižší ceně oproti výše zmiňovaným POCům, ovšem oproti nim vypadají po jedné intenzivní sezoně už značně opotřebeně, proto jsem se nakonec k těm POCům vrátil.

Stejně jako ochranu kolen doporučuju do bikeparků zesílit i ochranu hlavy. Na sjezdových tratích už by měla být samozřejmostí integrální přilba, to znamená s ochranou brady. Tu jsem letos upgradoval na nový model POC Otocon Race Mips, do loňska jsem ale celkem spojeně jezdil se 100% Trajecta.

Sám se pak ještě dovybavuju dalším prvkem, a to jsou vyztužené spodní kalhoty. Jsou to klasické bikerské kraťasy s cyklovložkou v rozkroku, ale navíc jsou opatřené nárazovými panely na bocích pro lepší ochranu pánve, a ještě jedním vzadu – tam navazuje na páteřák a chrání kostrč. Vyrábí je řada výrobců, osobně používám POC Hip VPD Shorts.

Brýle, dlouhoprsté rukavice, pořádné boty…

Bezpečnostní výbavu můžete ještě i dál rozšiřovat. Za zmínku stojí brýle a rukavice, bez kterých nevyjíždím. Do trailové přilby beru obvykle jen lehké cyklistické brýle, ale na náročnější traily v hustějším lese neváhám vzít i velké motokrosové brýle k malé přilbě. Zvýší se tím ochrana očí před šlahouny vegetace, zorný úhel je větší a i když spadnu a někam se skutálím, brýle nespadnou a oči budou stále chráněné. Velké brýle motokrosového stylu jsou pak samozřejmostí v kombinaci s integrální přilbou.

Co se týče rukavic, aktuálně je docela v módě jezdit bez nich. Sám to ale nepovažuju za moc dobrý nápad, protože sedřené dlaně nejsou nic příjemného. Do terénu vozím dlouhoprsté rukavice s vyztuženým materiálem na dlaních a volnějším vnějškem (používám tyhle), aby v nich nebylo moc horko. Když rukavice dobře padnou, je grip na řídítkách srovnatelný s holou rukou a není závislý na tom, jak se vám aktuálně zpotila dlaň.

Z hlediska bezpečnosti by se na kole neměly podcenit také boty. Nakopnutí palec od kamene není nic neobvyklého. Sám jezdím v robustních botách Five Ten Freerider Pro a do bikeparků beru ještě macatější model Impact.

A pak tu máme ještě další možnosti ochrany, jako jsou límce pro ocrhanu krční páteře, chrániče holení, kotníků, vyztužené rukavice s ochranou prstů a další vychytávky. Ty už ale sám nepoužívám, tak nedokážu zhodnotit jejich přínos. Ale je dobré vědět, že existují. Už tak si občas v bikeparku připadám jako nějaký obrněnec, ale už je mi přes čtyřicet a zjišťuju, že se následky úrazů začínají hojit trochu díle, tak se jim snažím předcházet. Samozřejmě se nejvíc ze všeho snažím předcházet samotným pádům, ale ty na tom kole dřív nebo později stejně přijdou. Obvzlášť když se chcete na kole postupně zlepšovat.