Elektroautem a elektrokolem na jedno nabití do Bike Arény Vsetín

Měl jsem možnost vyzkoušet si ve stejný čas elektromobil a elektrokolo. A tak jsem to spojil dohromady. Byl z toho „výlet na baterky“ do Bike Arény Vsetín, na který se můžete podívat ve videu:

Tady v článku se zaměřím na větší technické podrobnosti a zkušenosti ohledně půjčeného elektromobilu a elektrokola.

Zkušenosti s elektromobilem Renault Megane E-Tech

Elektromobil jsem mohl využívat celý srpen. Jedná se o model Renault Megane E-Tech 100% Elektrický ve výbavě EV60 220 Iconic. Označení prozrazuje, že se jedná o konfiguraci s 60Ah akumulátorem a motorem s výkonem 220 koní (160 kW).

Auto je to tiché, výkonné a moderní nejen po stránce pohonu. Palubní počítač se dvěma obřími displeji ovládá systém od Googlu, k dispozici jsou pokročilé asistenční systémy, kvalitní audio, masážní sedadla a zkrátka veškerý komfort moderního auta. V konfiguraci u tohoto elektromobilu ale najdete i možnost instalace tažného zařízení, a to je něco, na co jsem slyšel.

Samotné auto je sice poměrně prostorné, ale na převoz kol uvnitř vozu se moc nehodí. Nakládací otvor zadních dveří není nijak velký a zavazadlový prostor je potřeba upravit sklopením zadních sedadel. Držák kol na tažné zařízení byl proto pohodlnější alternativou. Sehnal jsem na zapůjčení Thule VeloCompact 926 pro dvě kola a perfektně splnil účel.

S autem jsem nakonec najezdil přes tři tisíce kilometrů, a to s kolem vzadu na držáku. Mé cesty vedly křížem krážem Českou republikou a nejdelší cesta byla z Polského Szczyrku na Boží Dar, to je nějakých 600 km převážně po dálnicích. Nechtěl jsem se nějak omezovat, a tak jsem rychlost držel na povoleném maximu, navíc jsem kazil aerodynamiku vozu kolem vzadu. Dojezd auta v takovém režimu klesl až na cca 260 km z proklamovaného dojezdu cca 430 km.

Bylo to zajímavé zjištění. Když jsem pak držák s kolem odstranil a jel členitou krajinou mimo dálnice z Brna do Bílých Karpat, najednou se dojezd přes 400 km přehoupl. Elektromobilům zkrátka svědčí, když se mohou průběžně dobíjet rekuperací při brždění, k čemuž na dálnici není moc příležitostí. Ale nakonec i ty dálniční přesuny nebyly až takový problém – překvapilo mě, kolik je všude rychlonabíječek. Auto zvládne až 130 kW, ale 50 kW je dostačující na to, aby se do půl hodiny dobilo na dalších 200 km.

Právě dobíjení je asi největší komplikací při provozu elektromobilu, ale není to až taková překážka, jak jsem původně předpokládal. Bydlím v bytě bez možnosti dobíjení auta v noci, přesto mě provoz nějak zvlášť neomezoval. Doma v Brně jsem si rychle zvykl dobíjet při jízdách na nákup a dobíjecích stanic jsem měl v okolí na výběr hned několik. Párkrát se mi podařilo vychytat i bezplatné nabíjení, ale i s rychlonabíjením byl provoz levnější než s nafťákem.

Dojíždět do práce a jezdit primárně kratší cesty po městě, tak už se elektromobilu neobávám, naopak bych byl ochotný za něj i něco připlatit. To absolutní ticho a akcelerace jsou návykové, navíc je dojezd po městě přes 330 km, z výfuku žádné „smrady“ a možnost nabíjení všude. Mít tak ještě dům se solárem na střeše, tak je to opravdu ideál. Auto má navíc minimální servisní požadavky – žádné výměny oleje a filtrů, opotřebení brzd minimální, záruka na baterku 8 let… Většímu rozšíření teď brání jen vyšší cena.

S elektromobilem se pak dá párkrát do roka v pohodě absolvovat i cesta na dovolenou, jen se teda hodí cestu dopředu trochu plánovat kvůli pauzám na dobíjení. Pokud jsou ale dlouhé cesty primárním účelem, tak ještě nějaký čas budou mít navrch auta se spalovacími motory. Obzvlášť také v případě, že chcete navíc auto, do kterého naložíte kola dovnitř. Sám jezdím v Renaultu Trafic Combi Van, který pojme hned několik kol a v dálničním provozu si řekne o 7,5 l nafty na 100 km. Na jedno natankování tak dojede přes 1100 km.

Elektrokolo Rock Machine Blizz TRL E90: i pevňák může stačit

Zajímavou zkušenost jsem měl i se zapůjčeným elektrokolem. Elektrokol už jsem vyzkoušel pěknou řádku, ale Rock Machine Blizz INT TRL E90-297 je hodně svébytný bike. Je to totiž hardtail bez zadního odpružení, ale přesto si troufá i na drsnější terén. Vepředu má 29″ kolo, vzadu 27,5″ obuté do obří pneumatiky a trochu to vypadá jako motokrosová motorka. A tak trochu se tak i chová.

Tohle kolo má rám s nízkou položenou horní trubkou, teleskopickou sedlovku se zdvihem 170 mm, úhel hlavy 64,5° a celkový rozvor 1238 mm (velikost L). A přitom je to elektrický hardtail! Parametry by sedly spíše k nějakému celoodpruženému enduru, ale právě k tomu se elektrický Blizz TRL docela přibližuje. Dodává obrovskou sebejistotu a provede i rozbitým terénem. Nepřítomnost zadního odpružení je samozřejmě znát ve větších rázech, ale dost toho pobere vyztužený plášť šíře 2,6″.

Tohle kolo zkrátka překvapilo. Může se stát dobrou alternativou pro ty, kteří pokukují po celoodpruženém e-biku do drsnějšího terénu, ale nechtějí utratit šesticifernou částku za kolo. Elektrický Blizz TRL sice zadní odpružení nemá, ale ani drsnějšího terénu se nelekne a stojí o něco méně.

Také zbytek výbavy je na úrovni. Motor Shimano EP8, vidlice DVO Diamond E3, čtyřpístkové brzdy Deore s 203mm kotouči, řazení také Shimano Deore, ráfky a pláště od WTB. Podrobnosti najdete na webu výrobce. Není to úplně levný e-bike, ale už snese i hrubší zacházení.

Akumulátor kola má kapacitu 504Wh, což není moc. Dnes už frčí spíše 650 nebo i přes 700 Wh, ale takové baterky jsou zase o poznání těžší. Výrobce slibuje v úsporném režimu dojezd až 120 km, ale když jsem zapnul Boost a jezdil po trailech nahoru/dolů, byl jsem po 40 km na nule – ovšem s převýšením bezmála 1600 m. Na normální výlety v režimu Trail a bez tak velkých kopců bude realita někde mezi, ale nelze očekávat, že by kolo s 504Wh baterkou bylo nějakým dojezdovým rekordmanem. Je to cílené spíše na takové to vyblbnutí na dvě hodinky po práci. Zapnout Boost a užít si.