Jak se vyrábí kola: Podívejte se do největší české „cyklotovárny“ v Kopřivnici
Postavit jízdní kolo je zdánlivě jednoduché – vezmete rám, namontujete do něj pár potřebných komponent, nafouknete pneumatiky a jede se na výlet. Jenže když máte ten rám i navrhnout a kola vyrábět po tisících, tak jednoduché to není.
Několik výrobců jízdních kol je i v České republice. Nejvíce kol přitom u nás vzniká v Kopřivnici, kde v rozlehlém areálu automobilky Tatra zabírá několik hal i firma Bike Fun International, s.r.o. Ta je výrobcem kol značek Rock Machine a Superior, ovšem vyrábí i kola pro další evropské značky. Hodně kopřivnických bicyklů tak jezdí v Německu, Nizozemsku nebo skandinávských zemích, vyrábí se tu také kola pro automobilky Škoda a Voklswagen.
Využil jsem pozvání a zašel se na výrobu kol v Kopřivnici podívat. Díky tomu můžete i vy nahlédnout, jak se dělají kola ve velkém. Koukněte na video, nebo pokračujte ve čtení níže:
Rám je základ
Zrození kola začíná v hlavách designéra a konstruktéra. Ti musí navrhnout rám podle požadovaných vlastností a aktuálních trendů. Jakmile je vytvořen jeho přesný 3D model, může se začít s prototypovou výrobou a laděním. Rám připravovaného kola projde pevnostními a dalšími zkouškami, načež se vyladí jeho finální podoba a ta pak míří do sériové výroby.
Ačkoli se pár odvážných malovýrobců kol pouští i do vlastní výroby rámu, ekonomicky to při větších sériích nedává smysl. Světově největší a technicky vypiplané továrny na výrobu rámu jsou na Taiwanu a rámy si tam nechávají vyrábět i věhlasné americké značky. Stejný postup tedy využívá i BikeFun a rámy si sám pouze vyvíjí, nicméně výrobu zadává v Asii.
Ocelové rámy městských kol pro nizozemský trh přicházejí do Kopřivnice v surovém stavu a musí projít lakovnou. Hliníkové či karbonové rámy se nechávají u výrobce rámu rovnou opatřit i požadovaným lakováním.
Jak z hromady součástek vznikne kolo
Výroba v Kopřivnické továrně tak spočívá především v kompletaci kol. Na začátku je úplně holý rým vybalený z krabice, který projde kontrolou a zastaví se na prvním montážním stanovišti, kde je opatřen hlavovým složením a šlapacím středem. Pokud jde o elektrokola se středovým pohonem, tak zůstane jen u té hlavy.
Takto je rám připraven na hlavní výrobní linku. Jenže k tomu se musí připravit i všechny další komponenty. Nejvíce práce je se zapletenými koly, kdy je potřeba vzít náboj, požadovaný počet špic, niplů a ráfek, načež to celé smontovat do podoby rovnoměrně vypnutého výpletu. Tato montáž má několik stanovišť, od pracovnic, které provlékají špice oky nábojů, přes stanoviště hrubé kompletace až po automatizovaný stroj, který pak takové kolo dokonale vycentruje. Následuje obutí do pneumatik opatřených duší, dofouknutí a další část skládačky je hotová.
Hlavních výrobních linek je v Kopřivnici v provozu aktuálně 10. Na začátku do linky vstupuje holý rám opatřený jen základními ložisky, a postupně do něj přibývají provlečené bovdeny a hadice zadní brzdy, vidlice, představec, řidítka, brzdy, kliky, řazení, zapletená kola, řetěz…. a tak dále.
Každá výrobní linka má několik stanovišť. Rám je na držáku na pohyblivé platformě, která linkou postupně projíždí (ne automaticky, i když jednou to tak možná bude…). Na každém stanovišti pak k rámu něco přibude. Jednotlivé zastávky přitom musí být časově vyrovnané, aby linka mohla pracovat plynule a nedocházelo ke zdržování na některém z pracovišť. Efektivní vyladění linky v tomto směru je poměrně náročný proces.
Stovky různorodých kol
Jakmile je linka nastavena a každý ví, co má dělat, obvykle výroba probíhá plynule bez větších komplikací. Nějaké „záseky“ na linkách jsou poměrně ojedinělé a zpravidla se rychle vyřeší.
Ve výrobě zde pracuje přes pět set lidí a produkují zde cca pět tisíc kol týdně v plné zátěži. Za rok může z Kopřivnice vyjet až 200 tisíc jízdních kol.
Kromě samotné výroby jsou zde také průběžné kontroly kvality a další pracoviště – nejatraktivnějším je zkušebna, kde se zkouší nové komponenty a kompletace nových typů kol.
Celkově výrobna kol v Kopřivnici působí neuvěřitelně pestře. Když se člověk prochází mezi linkami, na každé vzniká jiný typ kola a nekonečné sklady nabízejí pohled na různorodé rámy a součásti. Ve výrobně automobilů z linky sjíždí stále dokola ten stejný model, ale tady se výroba střídá daleko častěji. Vždyť už jen v rámci jednotlivých značek je několik desítek různých typů kol a v Kopřivnici se přitom vyrábějí kola hned pro několik značek najednou.
Zdravím výrobce kol z ,,českých“komponentů!Děsí mne,když čtu:český výrobce ele….kol!Pak zjistím,že rám Taiwan,ráfky Mavic,převody+šlapání Shimamo….představec+brzdy kdoví???atd,atd Nejsem věřící,ale bohužel,že FAVORIT nevydržel.To bylo opravdu v Čechách vyrobené kolo.Ano trubky na rám Reynolds(mluvím o F1),bohužel komponenty MADE in ČSSR.Také jsem postavil dost rámů z komponentů sad COLUMBUS a upravil na rozvor dost ,,oceláků“ včetně DDR MIFA, které byly za soudruha ke koupi.Ale kapitalisti zvítězili nad soudruhy,co se báli podpořit ideu naší výroby. Vzpomínka na dobu,kdy k nám byly importovány bicykly CCCP-Ukrajina.Pro mne tenkrát stařík-já dnes v jeho věku prohlásil větu:jo ta už jsem viděl u Moskvy,ale měla jinou barvu!A tak to je u nás stále!Viz JAWA a jiní co je odrovnali…Snad ještě ta TATRA se drží?!?!?!A mail budu rád když zveřejníte-nemám se za co stydět.
P.S.Pro dceru,co jezdí na mém 35let ,,mladém“ mnou upraveném oceláku,poptávám za rozumnou(do 13000,-Kč)cenu GRAVEL.Nahoďte udičku…Vladimír FULKA