Cannondale Habit: Pohodlně na traily

Cannondale Habit je horské kolo vyloženě stvořené na traily, a to od vyhlazených flowtrailů, až po středně náročný enduro terén. Napovídá tomu geometrie, která vychází z moderních trendů a nabídne pěkně vzpřímenou sedlovku a vepředu protaženou vidlici, ale také zdvih podvozku, který je 140 mm vepředu a 130 mm vzadu. Otestoval jsem karbonovou verzi Cannondale Habit Carbon 2, která má běžnou cenu 124 999 Kč, ale v aktuální akci výrobce je kolo k dostání jen za 69 999 Kč.

Nechce se vám číst? Koukněte na video:

Rám je karbonový a jeho tvarování odpovídá tomu, co se dneska nosí. Horní rámovka je proklatě nízko, aby byl nad kolem prostor pro manipulaci, a celkově je kolo trochu delší. Tomu napomáhá i vidlice předkopnutá na 65,5°. Rozvor při velikosti L pak dosahuje na 1234 mm, což už ale není v dnešní době žádný extrém.

Čísla mohou zmást, ale je to moderna

Proporčně ten rám ale dlouhý není. Výrobce ho totiž povytáhl i do výšky, a když dáme do poměru rozměry reach a stack, tedy horizontální a vertikální vzdálenost od šlapacího středu k hlavě, tak zjistíme, že ten poměr je jako u trailbiků ze staré školy, nějakých 75%. Stejné proporce měl například můj pradávný Rock Machine Blizard TRL, jenže ten byl tenkrát při velikosti L podstatně menší, horní rámovku měl výš, sedlovku víc nakloněnou dozadu a vidlici naopak víc napřímenou. I když je základní proporce stejná, tohle je vlastně úplně jiné pojetí rámu.

Výsledkem rámařského šamanství Cannondalu je bike, který je ve sjezdech stabilní a dodává jezdci sebejistotu a zároveň nabízí až nadstandardně pohodlný posez při šlapání. Vyvažující nevýhodou je pocitově menší dravost při šlapání.

Geometrie (velikost L):

• Úhel hlavy: 65,5°
• Ef. úhel sedlovky: 77,5°
• Délka zadní stavby: 440 mm
• Reach: 480 mm
• Stack: 641mm
• Rozvor: 1234 mm

Zadní stavba je systém s čepem před zadním nábojem, což trochu zvyšuje citlivost. Všechna ramena jsou pevná a nevyužívá se jejich flexe, jak to teď bývá často k vidění. Vizuální zajímavostí je zapření tlumiče o spodní rámovou trubku. Většina konkurence má tlumič uchycený pod horní rámovkou, což vypadá úhledněji a v rámu pak zbude více místa. Ale i sem se bidon vejde a pod horní rámovkou je další úchyt na pumpičku a nářadí. Tak proč ne, aspoň to kolo vypadá trochu jinak. Jsem ale přesvědčený o tom, že jestli je tlumič uchycený na přední trubce nebo té horní, je z hlediska funkčnosti zadní stavby úplně jedno.

Oceňuju, že je v zadní stavbě místo na široký plášť, a to i v případě, že bude obalený blátem. Čepy jsou přitom pěkně schované, takže do nich, bych se moc nečistot dostávat nemuselo. U spodního čepu je i dodatečná ochrana malým blatníčkem.

Rám má jinak vnitřní vedení bowdenů se skrytým vyvedením do zadní stavby. Zespod jsou malá dvířka, kterými se k bowdenům dostanete v případě výměny. Tento servisní přístup je součástí plastového krytu, který chrání spodní rámovku před kameny od předního kola. Oceňuju přítomnost úchytu na vodítko řetězu a samozřejmostí už se stává univerzální patka UDH.

Od Alivia po XT, Sram k tomu

Výbava kola se akuálně trochu liší od toho, co má výrobce uvedeno na webu, asi kvůli nedostupnosti některých komponent. Tak to vezmu podle reality, jak je tento Habit Carbon 2 aktuální k mání u českého distributora a jak jsem ho otestoval.

Podvozek zajišťuje RockShox, konkrétně pokročilá vidlice Pike Select se zdvihem 140 mm vepředu a tlumič RockShox Deluxe Select+ vzadu. Pro vyvážený dojem to chce chvíli ladit a chybí plný lockout, ale jinak je to velmi dobré odpružení.

Záplety jsou postaveny na ráfcích Stan’s NoTubes Crest Arch MK4 a ačkoli specifikace výrobce na webu udává odlehčenou verzi s 28 dráty, v reálu dostanete 32 drátů. A to je za mě dobře, kola jsou díky tou tužší a snesou toho víc. Na kolech jsou obuty pláště Maxxis v kvalitním provedení 3C s univerzální tvrdostí Maxx Terra. Vzadu je jezdivější Rekon, vepředu drapavější Dissector, oboje šíře 29“.

Technická specifikace Cannondale Habit Carbon 2:

• Rám: karbonový, zdvih zadní stavby 130 mm, velikost kol 29″
• Vidlice: Rock Shox Pike Select, 140 mm, 42mm offset
• Pohon: Shimano Deore/SLX/XT, 1×12 (30 × 10-51 zubů)
• Brzdy: SRAM DB8, 4pístkové, 180/180 mm
• Záplety: hliníkové ráfky Stan’s NoTubes Crest Arch MK4, náboje Shimano MT400/MT510
• Pláště: 29×2.4″ Maxxis Rekon, 3C EXO TR + 29×2.4″ Maxxis Dissector, 3C EXO TR
• Sedlovka: Cannondale DownLow Dropper, teleskopická, zdvih 170 mm
• Kokpit: Cannondale, řídítka 780 mm, 15mm rise
• Hmotnost: 14,3 kg (velikost L, váženo)

Náboje jsou trochu zklamáním, vzadu je pětistovková nába Shimana z řady Deore, vepředu dokonce jen čtyřstovka ze základní řady Alivio. To u tak drahého kola zamrzí, obzvlášť když se honosí přehazovačkou ze sady XT. Páčky řazení už jsou ale jen SLX, a tak neumožňují shazování více rychlostí najednou. Řetěz se také drží sady Shimano SLX, ale kazeta už spadla až do kategorie Deore, stejně jako kliky. Na nich je mimochodem převodník jen se 30 zuby, takže jestli rádi jezdíte rychle, budou vám chybět těžké převody.

Původní specifikace na webu výrobce říká, že od Shimana měly být na kole i brzdy, ale čtyřpístková Deorka jsou nedostatkové zboží, což je zřejmě důvod, proč se na kole nakonec objevily SRAM DB8. To jsou brzdy s trochu mdlejším projevem, nicméně nakonec vás vždycky zastaví. Od Sramu jsou i kotouče, vepředu i vzadu s průměrem 180 mm.

Teleskopická sedlovka samozřejmě nechybí, zdvih má 170 mm. Je z produkce Cannondalu, stejně jako zbytek výbavy týkající se kokpitu. Ten je postaven s velmi krátkým představcem a řídítky širokými 780 mm. Nepříjemně na mě zapůsobily gripy, jejich jemné, ale vysoké vroubky jakoby mi uhýbaly pod rukama. Také na sedlo jsem si nedokázal zvyknout. Ale to je oboje silně individuální, tak to neberu jako minus.

Pohodlná jízda pod kontrolou

Po prvním usednutí za řídítka je znát, že je tohle kolo postaveno na sebevědomou a pohodlnou jízdu po trailech, ale nemá za cíl být všude nejrychlejší. Už i ty zdvihy napovídají, že na XC je to zbytečně moc a kolo tak působí oproti rychlostně postaveným strojům poněkud líně. Obzvlášť když při táhlém šlapání do kopce nemůžete zamknout odpružení. Pro drsnější jízdu z kopce jsou ale zdvihy zase málo, tohle na těžší enduro nebo bikepark nestačí. Zkrátka tohle kolo je na traily. Takové ty traily, co nás nakonec stejně nejvíc baví – od flouček, přes menší jumpliny až po lehčí enduro na lesních stezkách. Ani na Trutnov Trails nebo Rychlebách se s takovým kolem neztratíte.

A protože se cílí na hobby bikery, posez je nastaven velmi pohodlně a vzpřímeně. Z výroby dostanete řídítka i poměrně dost podložená a sám jsem si je musel o pár podložek snížit, abych si na kole nepřipadal jako „pan rada na výletě“ 🙂 Se vzpřímenějším posezem a výše postavenými řídítky jde ale ruku v ruce i sebejistota jezdce. Při sjezdech jsem často zapomínal, že nesedím na robustnějším enduro kole a nechával jsem Habita v nemalých rychlost požírat i terén, který byl nad limitem jeho zdvihů. Ale vše jsem nakonec ustál.

Sebejistotě za řídítky napomáhá i celková stabilita kola daná jeho rozvorem. Vidlice je relativně předkopnutá a zadní stavba není žádný rekordman ve zkracování, takže oč se trochu komplikuje rychlé kličkování v pomalejších rychlostech, o to stabilněji se jede při rychlostech vyšších.

Univerzál do lesa

Za tři hlavní přednosti tohoto kola považuju jeho všestrannost, pohodlnou geometrii a kvalitní, do detailu propracovaný rám. Když se naopak zamyslím nad třemi věcmi, co mi na tomto kole nejvíc vadily, tak asi trochu línější projev při šlapání do kopce, nesourodá výbava a hlavně malý 30zubí převodník.

Celkově je Habit fajn kolo pro zábavnou jízdu na trailech. Testovaná konfigurace Carbon 2 by za původní cenu 125 000 Kč byla více diskutabilní, ale za aktuálních 70 tisíc už se dají některé ty kompromisy ve výbavě snadno přehlédnout. Nejlevnější Habit 4 na hliníkovém rámu aktuálně vyjde na 50 tisíc korun, naopak nejvymakanější karbonová verze LTD na 160 tisíc. Mezi nimi je pak 5 různých konfigurací.

Mně dává největší smysl konfigurace Habit Carbon LT 1 za sto tisíc korun. Ta má o něco lepší výbavu a hlavně verze LT mají o centimetr vyšší zdvih. Vepředu tedy 150, vzadu 140 mm. A to mi na tenhle rám přijde vhodnější. Tohle kolo si totiž nehraje na závoďáka a za řídítky mám skoro až takový endurový pocit. Sebevědomě se s ním rád vrhnu i na drsnější traily, kde už se pak každý centimetr zdvihu navíc může hodit. A nezdráhal bych se občas navštívit třeba i bikepark.