Merida Mission: gravel postavený pro závoďáky

Merida reaguje na rostoucí trend gravelových závodů: mezi řadu Scultura Endurance GR a Silex vráží jako klín zbrusu nový model Mission: pouze karbonové rámy, nejmodernější osazení a optimální geometrie z něj činí skvělý stroj pro vítězství. Vyrazil jsem do španělské Girony jej vyzkoušet.

Model Mission začíná modelem 4000 na ceně 56 990 Kč a končí modelem 10K za nemalých 219 990 Kč. Já jsem dostal na test model 9000 v krásné barevné kombinaci, přechodu z bordó do šedé, s finálním lesklým lakem a duhovým, nebo chcete-li moderně oil-slick nápisem Merida na hlavní trubce. Logo Mission před hlavou na horní rámové trubce vám každým pohledem potvrdí, že právě tenhle váš závod je misí, kterou musíte odjet na sto procent!

Mission stojí přesně na pomezí mezi Sculturou Endurance, která vychází ze světa silniční cyklistiky, a modelem Silex, který naopak patří k turistickým gravelům a svojí moderní koncepcí s více předkopnutou vidlicí redefinoval geometrii cestovních gravelů. A právě Silex 7000 je už druhým rokem mým parťákem na gravelových výpravách, o to více jsem byl zvědav na rozdíly.

Ze světa silniční cyklistiky dědí Mission především geometrii: posez je o něco ostřejší než u Silexu, ale ne tolik, jako u Scultury. Klasický silničkářský úhel hlavové trubky zajistí větší tuhost celé stavby. Postavení Missionu matematicky přesně vystihuje i průchodnost plášťů: Scultura Endurace 35 mm, Silex 45 mm, a Mission je se svými 40mm plášti přesně uprostřed. Právě tuto hodnotu považují tvůrci Missionu za jakýsi „sweetpot“ pro gravelové závody, a tedy i ideální kompromis mezi rychlostí a pohodlím.

Průchodnost plášťů nad 40 mm zde opět tvůrci neočekávají, logicky vzhledem k určení gravelu. Víc chtějí obvykle dobrodruhové, kteří chtějí trávit více času v terénu a potřebují kolo ověšet brašnami. Kdepak, toto není kolo pro ně. Navářky na vidlici chybí a pokud je potřebujete, sáhněte po Silexu. Úchytných bodů na rámu je ale dostatek: vyjma hlavního košíku je to na sedlové trubce, za hlavovým složením i ze spodní strany u sedlové trubky. Pro běžné švihy ale věšet další brašničky nemusíte.

Zcela nový rám se totiž dočkal úložného prostoru v hlavní trubce a vstupuje se do něj sejmutím košíku. Zpracování zámku dostal na starost Fidlock, takže zde nesmí chybět magnety a samozřejmě nepotřebujete žádné nářadí. Uvnitř najdete standardně jednu brašničku, druhou totožnou si však můžete přikoupit, spřáhnout přes očko a zvětšit tak prostor pro servisní věci nutné k případné opravě defektu či utrženého řetězu. Úložný prostor je návyková věc, konkurence jej již často nabízí a Merida musí držet krok s dobou. Navíc si můžete všimnout rovnou čtyř šroubů z horní strany. To dává jednak volnost při uchycení košíku, prý ale mají přibýt různé nadstavby pro přichycení servisních potřeb. Uvnitř prostoru si pak všimnete vedení hydraulické brzdy, pečlivě obalené v pěnové trubičce. To eliminuje její rachtání v rámu a zjednodušuje servis.

Z celkové koncepce je zřejmé, že Mission se o něco více hodí na silnici než do terénu. A to tím víc, čím dražší model zvolíte. Nižší modely jsou postaveny na klasických nízkých hliníkových zápletech DT-Swiss G 1800 a obouvají hrubší pláště Continental Terra Speed ProTection. Modely 9000 a 10 000 osloví cyklisty, kteří vědí, že na asfaltu stráví výrazně nadpoloviční dobu jízdy. Zde totiž ocení nejen fantastické vysoké aero záplety Zipp 303 XPLR S (váží 1610 g), ale i obuté pláště Goodyear XPLR Slick a kompletně karbonový a „silničkářsky“ úzký aero-kokpit od Meridy. Tyhle ingredience stačí k tomu, abyste na silnici jasně pocítili rozdíl v setrvačnosti a znatelně menší námaze, a to i ve srovnání s nižšími řadami Missionu. Naopak kolegové na nižších modelech si byli výrazně jistější v terénu a ve sjezdech a upřímně, o své záplety se v hrubším terénu, o který nebylo okolo Girony po vydatných deštích nouze, tolik bát.

Tím ale rozdíly nekončí: karbonová sedlovka je standardem u všech modelů, vyšší modely ale volí a velmi tenké sportovní sedlo Prologo Nago R4, u nižších modelů je to mírně pohodlnější sedlo přímo od Meridy.

Pohon ze světa horáků

Geometrií se tedy Mission blíží spíše světu silniční cyklistiky, pohon je naopak ze světa MTB. Merida zde u většiny modelů upřednostnila nejmodernější elektrický pohon Sram AXS postavený na 13pastorkové kazetě. Pokud upřednostňujete vepředu dvoutác, jsou pro vás určeny modely 7000 a 4000, postavené na elektrické Shimano GRX825 Di2, respektive mechanické sadě Shimano GRX400.

K 13pastorkové kazetě jsem přistupoval s troškou nedůvěry. Přece jen na svém Silexu 7000 mám dvanáctipastorkovou kazetu ze sady Shimano GRX800 a nutno podotknout, že na nejlehčí převod není chod zrovna sametový. SRAMu se ale povedlo něco nevídaného a jeho pohon je naprosto tichý na všechny převody. Elektrické řazení reaguje rychle a okamžitě. Samostatné páčky pod brzdovými pákami pro řazení mi osobně vyhovují víc, než brzdové páky Shimana, které se pro řazení vychylují do strany. Řady Force a Red mají navíc malá tlačítka, která pohyb páčky kopírují, takže můžete teoreticky lépe řadit i vestoje. Nicméně tlačítka jsou to malá, poměrně tuhá a když máte rukavice, špatně je hmatem rozpoznáte. Chce to zkrátka delší zvykání.

Vzhledem k plně elektrickému systému si můžete smysl pák navolit: zda půjdete pravou nahoru a levou dolů, nebo naopak, je na vás. Stejně tak si můžete nastavit, co se stane při podržení páky. Třeba tak, že hazka řadí, dokud páčku či tlačítko držíte. A tohle je velmi návykové zejména pro ty, kdo často mění terén a sklon: vyletíte z lesa na silnic a podržením páky pošlete řetěz přes celý rozsah kazety. Anebo naopak, opustíte silnici na malou stoupací pěšinu a nemusíte desetkrát tahat, abyste řetěz dostali tam, kam potřebujete. Vracím se k účelu Missionu: v závodě tohle extrémně oceníte.

Skvělé brzdy

Ačkoli bývá na brzdy SRAM ze světa MTB spíše spíláno, a respektovány jsou až MAVENy, AXSka na gravelech fungují naprosto skvěle. Osobně oceňuji, že brzdové páky slouží výhradně k brždění a páky pro řazení jsou až pod nimi. Vyhovuje mi to víc, než GRX od Shimana, kde se řazení provádí pohybem brzdové páky do stran. Merida na všechny modely osadila kotouče o průměru 160 mm, a ač u Silexů dává i 180 mm, nemyslím, že by to bylo potřeba. Mission si nebudou kupovat ti, kdo na kolo naloží 20 kg výbavy, aby pak sjížděli 20km dlouhá sedla v Aplách, a – omluvte mne – ale velmi pravděpodobně si jej nekoupí ani ti s výrazně nadmetráčkovou tělesnou hmotností. Nicméně možnost upgradu na průměr 180 mm existuje, stačí přidat podložky a kotouče povýšit. Třeba kotouče pro gravel od Galferu.

Stále se bavíme o cílové skupině a určení Missionu a myslím, že je to zřejmé: máte-li partu kamarádů ryzích silničkářů, se kterými chcete jezdit na pravidelný švih, ale přitom potřebujete cestou domů minout asfalt, pak s modely 9000 a 10000 za nimi na hladkém asfaltu rozhodně nebudete vlát. Na špici si trošku víc máknete, v balíku se rozdíl setře úplně. Co je ale důležité zdůraznit: vy na oplátku získáte výrazně lepší komfort.

A pojďme z druhé strany: Mission osloví majitele horských kol, kteří chtějí zkusit opojnou rychlost, ale jejich okolí není vhodné pro ryze silniční kolo. Současně vědí, že dlouhé štreky a bikepacking není a nebude jejich kratochvílí. No, a konečně graveloví závodníci mají jasno: Mission je určen přesně pro ně.

Pozn. redakce: Cestu na prezentaci gravelu Merida Mission hradila Merida.